JAK MI ADOPCE ZMĚNILA ŽIVOT - ČÁST 11.
"Jmenuji se Burák. Mně adopce změnila život tím, že jsem byl vrácen zpět do azylu, a tím pádem jsem šel o krok dozadu… Tady je můj příběh."
Změnil se mi ale život, šel jsem do lepšího, do psího azylu HAFANOF, kde se o mě stará teta Verča a díky ní mám lepší vzpomínky. Ale já bych moc chtěl, aby mi adopce opravdu změnila život a po roce a čtvrt bych si moc přál zažít lásku nového domova už navždy.
PŘÍBĚH JEDENÁCTÝ - BURÁK
Burák se narodil jako "covidové" štěně. Jako všechna štěňátka byl roztomilý a hravý, tak se dostal do rodiny, řekněme tmavších spoluobčanů.
Bohužel jako každé štěně jednoho krásného dne vyrostl a potřeboval péči. Jenže to už se rodině nechtělo, uvázali Buráka za barákem na metru čtverečním a krmili ho občas nějakými zbytky.
A každý pes potřebuje lásku a péči a samozřejmě kvalitní krmení, které pomáhá udržet jeho zdraví a dodává mu energii.
Není se čemu divit, že Burák se často dokázal dostat z úvazu a běhal si po přilehlých vesnicích, kde se živil odpadky z popelnic a občas dobrotami, které mu dali hodní lidé.
První cesta do dočasky
Rodina se chtěla Buráka zbavit. Jednoho dne se zaběhl a odchytla ho nynější dočaskářka a vzala k sobě na zahradu. Zavolala městskou policii, pro kterou už byl známý a hned zavolali majitele.
Po probdělé noci u dočasné rodiny bylo rozhodnuto, že Burákovi se musí pomoct a taky se tak stalo.
Podle majitele bezproblémový pes, tak putoval do dočasky, kde byly 4 kočky, 2 psi a mimčo. Bohužel Burák až tak bezproblémový nebyl, putoval tedy na zahradu do kotce, kde byl koneckonců celý život zvyklý.
Postupně rodina pracovala na socializaci, nejprve se psy, u koček to nepřicházelo v úvahu, jen při pohledu ne ně je chtěl zabít.
Výchova a zdravotní problémy
Na podzim se dočasné tetě zželelo a Buráka přesunuli do baráku, kde měl pro sebe celou místnost. Nakonec si zvykl i na kočky a už před Vánoci trávil Burák čas s celou rodinou.
Neuměl chodit na vodítku, každá vycházka byla očistec a končila vytahanýma rukama.
Bohužel se u Buráka při kastraci zjistila vada srdíčka a musí brát léky, má dvě doplňující se vady (naštěstí), kdyby měl jen jednu nebo druhou, tak už tady není.
Nijak ho to neomezuje, jen to nikdy nebude sportovec a nesmí lítat na procházkách jako blázen.
Šance na nový domov
Měl dokonce šanci na nový domov, ale bohužel (nebo bohudík) to nedopadlo a za den si dočasná rodina brala Buráka zpátky z důvodu "pokousání" dcery adoptující paní. No nakonec z toho byly 3 malé ranky, které byly ošetřeny dezinfekcí...
Nutno dodat, že Burák byl v novém domově sotva pár hodin a rodina ho vzala na masopust mezi 200 lidí (tím se chlubila na veterině), následující den místo odpočinku přišel teror ze strany cca 4leté dcery, tak se prostě ohnal.
Dočasná teta našla Buráka vystresovaného, zavřeného v koupelně o velikosti 1,5 metru čtverečního.
Druhá cesta do dočasky
Když přijeli domů, byl to úplně jiný pes, všeho se opět bál a muselo se začít od začátku.
Dočaska nikdy nevěřila, že se dá pes takto zkazit za den a půl, půl roku práce bylo fuč.
Naštěstí se Buráček cca po měsíci zase vzpamatoval a byl z něj opět ten veselý psík, který bude snad do konce života štěnětem.
Dočasný strejda s Buráčkem pracuje, Burák je schopný jít na volno, zvládá povely, jediné, co ještě potrvá, tak je neřešení dalších psů na vycházkách, ale i na tom se pracuje.
Je to skvělý pes, který rád pracuje a nepotřebuje k tomu ani pamlsky, do všeho jde na plno, je to skvělý hlídač, který je věrný své rodině.
Moc doufáme, že se i na tohoto krasavce, který konečně nabral potřebná kila, usměje štěstí a bude mít své opravdové doma.
Všechny příběhy zachráněných (i nezachráněných) pejsků si přečti na našem blogu v sekci Vetamix pomáhá.
Pokračování příště...
NEKUPUJ, ADOPTUJ! CHLUPÁČ TI TO MILIONKRÁT VRÁTÍ