JAK MI ADOPCE ZMĚNILA ŽIVOT - ČÁST 7.
Greise je malá stafbullka modré barvy, která byla náhradou za ženskou. Není to klasicky týraný pejsek, jak je u nás v azylu běžné, ale i její příběh nás chytl za srdce, protože to, co tu prožívala Greise jsme u žádného pejska za ty roky naší práce ještě nezažili.
PŘÍBĚH SEDMÝ - GREISE
Greise si jako štěňátko pořídil jeden pán, který přišel o svou přítelkyni - rozešli se. Ten bral pořízení štěňátka jako takovou záplatu... Pár let jim to fungovalo, Greise byla šťastná a užívala si svůj život. Vše prostě bylo tak, jak mělo být.
Bohužel po pár letech přišla přítelkyně nová a Greise musela ze svého domova pryč... Měla s páníčkem přijet jen na návštěvu, abychom se domluvili, co a jak. Ale páníček rovnou přivezl i její věci z domova, takže u nás rovnou zůstala...
Tak skvělá, nádherná fenka, která poslouchala na slovo a chodila na volno!! Prostě úžasná fenka, která je snem každého páníčka. Neměla žádné mínusy, prostě byla absolutně boží!
Zklamání a velký smutek
Greise byla jiná od ostatních pejsků tím, že brečela... Nesténala, neštěkala, prostě jí tekly slzy a byla absolutně nešťastná. Jen ležela, slzy jí tekly a neměla chuť do života. Procházka, krmení, nic ji to neříkalo. Chtěla být sama a smutnit. Neměla náladu na nic, ale přesto byla absolutně zdravá! Snažili jsme se ji pomoci, přijít s ní na jiné myšlenky, ale Greise o to zájem neměla a chtěla jít domů zpátky tam, kde byla zvyklá.
My jsme si tady říkali, že je to prostě člověk, ne pes. Byla opravdu jiná, než jakékoliv zvíře jejího druhu a kdo to neviděl, nepochopí.
Zájemců bylo mnoho...
Díky své barvě a příběhu o tekoucích slzách měla neskutečně mnoho zájemců. Telefon nám jen vibroval a nestíhali jsme ho ani zvedat. Prostě všichni chtěli jen ji, nikoho jiného. Lidé byli tak pobláznění, že nám volali klidně i ve 3 v noci. No prostě jsme měli nonstop nějaké zprávy, emaily a hovory kvůli ní.
Pro nás byla tak odlišná od ostatních, že jsme ji nechtěli z tý hromady zájemců jen tak někomu dát. Věřili jsme, že osud ji páníčky vybere sám a až to přijde, tak to přijde.
Náhoda nebo osud?
Greise měla nejrychlejší adopci ze všech našich bývalých svěřenců. Byla u nás jen na povinné karanténní období, poté odešla do adopce... :) A jak se tam dostala?
Naložili jsme Greise do auta a jeli jsme do lyžařského centra v našem okolí, kde na nás čekala fotografka, která Greise nafotila, abychom ji mohli na našich sociálních sítích zveřejňovat. Ta tam měla shodou okolností i své kamarády, kteří byli v lyžařském centru za sportovní zábavou.
Sledovali nás, jak Greise fotíme a ona je okouzlila.:) Po focení se za námi vrátili a informovali se, zda je opravdu tato fenečka k adopci, protože by měli o ni velký zájem. No a tento pár byl super, skvěle jsme si popovídali a pozvali je na návštěvu i k nám do depozita, kde jsme vyřídili formality, aby mohla odjet do nového domova. :) No tak takhle to klaplo, osud si je opravdu našel a spojil je.
Vrátila se ji chuť do života
Greise má teď už nějakou dobu úžasný domov, kde ji milují a dopřávají jí mnohem více, než v jejím bývalém domově. Jezdí se svými páníčky všude, kam si vzpomenou. Je to skvělý společník na výlety a hory a zažívá takové dobrodružství, o kterém si mnoho pejsků může nechat jen zdát. :)
Jsme moc vděční za tento super domov a přístup, a za to, že Greise úplně zapomněla na nějaký svůj bývalý domov. Dostala opět chuť do života a o nějakých slzách není ani památka. Jsme hrozně rádi, že jsme mohli poznat takovou osobnost, jako je právě ona! :)